Květen 2008

Plíživý Jak Stín, Bodavý Jako Dýka

28. května 2008 v 22:52 | Titanie |  Srdci
Mám pocit, že se mé elfí srdíčko roztrhne na dva kousky jako křehká květinka.
Pocit vinny je něco, co v mém slovníku najdete opravdu velice omezeně a co jsem za těch osmnáct let, co jsem už na světě, pocítila doopravdy jen minimálněkrát. Jednou to ale stálo za to ... nebo spíše nestálo? Volím druhou možnost, pokud zvážím celou tu situaci, při které ten pocit vyvstal a trápil mou hloupoučkou hlavinku nezkutečně dlouho. Tuším, že dodnes tak úplně nevymizel a stále se tma někde v koutku ukrytý schovává a možná i číhá na svou další příležitost. A dnes? Dnes je tu ten ošklivý pán s výčitkou v očích znovu a s návazností na toho prvního se mi usidluje na duši ...
Nemám ten pocit ráda, neumím v tom chodit, pozapomněla jsem, jak se takové situace řeší, takže apatické stavy, ve které tohle soužení přechází nejsou pro mne vůbec překvapivé a jen je se sklopenou hlavou přijímám. Co jiného mi zbývá, když je celičký můj elfí život tak spletitý, plný tajmeství, záhad a neuvěřitelných věcí, které dokáže pochopit a vstřebat jen tak malinká hrstka stvoření? I dnes, přes všecny neuvěřitelné příběhy, které světem kolují s pravidelností obíhající hodinové ručičky, se najdou lidé, kteří nechápavě vrtí hlavou a nedokáží tomu porozumět. Stále v tom vidí cosi neuvěřitelného, ba snad i nemožného, či neuskutečnitelného? Sama nevím, ale mě to přijde skoro normální. Nejspíše proto, že v tom žiji už takovou dobu.
Všechno není jednoduché a každý máme při sobě nějakou tu těžkost, která nám neustáleposílá rány svým bičem, který se zarývá hluboko do kůže, aby nám v podobě jizviček nedovolil zapomenout a jít jen tak lehce dál. Je tak těžké smířit se s něčím odchodem, ke všemu, je - li to odchod radikální, konečný. Jak se smiřuje se smrtí? Je naším nepřítelem, i přítelem. Sebere nám někoho blízkého a neptá se, jestli smí, či ne. Řídí se pouze sama podle svého, má svůj rozum i cit. Můžeme si stěžovat, že není spravedlivá, ale opak je pravdou. Je to dáma se spravedlností v jedné ruce a emocemi v té druhé.
Nedokážu se smířit s definitivním odchodem někoho takového, jakým byl pro mě Samuel, vím to. Je to má slabost, místečko nosené hluboko uvnitř, které nikdy nepřestane úplně bolet a nezbaví se té palčivosti, které se ani ta nejžhavější láva nevyrovná. Nerozumím, nechápu, co se děje, nevím, proč je to teď tak, jak to je a či to má souvislosti ... potřebovala bych tolik jeho obětí a odpovědi na tisíce nezodpovězených otázek ... Jak se zbavit toho pocitu vinny ze zrady? A je to vůbec zrada? Zradí srdce, když se objeví někdo nový, někdo se sdcem stejně tak ryzím a úsměvme hřejivým, jako byli ty jeho a vy ho vpustíte do svého života? Vpustíte ho tam, kde to bolí a pálí, aby tu bolístku pofoukal; kde vám dokáže pomoci tak, jak nikdo jiný a přitom za to nic nežádá krom porozumění. Je to tak špatné? Znamená to, že zapomínáte a nahrazujete?
Je tolik otázek a tak málo odpovědí ... A ke všemu ta proradná lidská nechápavost, která vás nutí zůstat v tom sám, protože nechcete ublížit ani jim, ani jemu a ani sami sobě ... Elfové možná jsou nesmrtelní, ale jejich srdíčka nejsou nezranitelná.

Rekonstrukce Dokončena :)

28. května 2008 v 22:51 | Titanie |  Diáře
Tedy, s hrůzou se vám přiznám, že jsem poslední tři dny tak utahaná, že mé choutky tvořit články a chodit na blog jsou minimální a vždy utonou ve víru snů, když polomrtvá padnu do postýlky a usnu jako špalek :D Nějak mě ta praxe zmáhá, přitom tam ale vůbec nedělám tolik, kilok bych si přála. JSem ráda, že tma nejsem v tom skladu sama, že si s Richiem rozumím, ale popravdě ... jako spolupracovník mi opravdu moc nevyhovuje. Je takový netahavý, na to nejsem zvyklá Ö_ö Vždy, když jsme v práci, mám ve zvyku udělat nejprve co nejrychleji všechnu práci, kterou mi pan šéf zadá a teprve potom případně nic nedělat a někde potají zalezlá odpočívat s tužkou a blokem v pacinkách :D Tady je to ale jiné. Richie by jenom odpočíval a sem tam cosik podělal, aby se neřeklo. Nelíbí se mi to, nerada potom vypadám jako ulývák, co jen kouká, jak by se od práce a povinností zdejch pryč. Taková rozhodně nejsem. Jsem energický elfík, který má rád pořádek a uděláno :)
Mám ale i dobré zprávy x)) Dnes jsem byla odnést do nemocnice na vyplnění nějaké listy pro pojišťovnu a má léčba s nožkou je tedy oficiálně ukončena :) Ještě nejsem na 100% v pořádku, ale už zase můžu všechno dělat (samozřejmě opatrně a s ohledem na neúplnou výkonost x)) a hlavně mohu sportovat :D Taky jsme ráda, že už tam nemusím stále běhat na kontroly každý týden, to bylo vzkutku úmorné (._.) Už mi také přišli rámečky, které jsme si objednala, z čehož jsem naprosto nadšená ^_^ A blíží se i příjezd Nicki Sharp s následným konzertem, na který se už moc těším - Metallico, střes se a hlavně ty, tatínku xD Rozhodně to bude jízda :D Už se těším i na Prcka, se kterým se zase uvidím x)) Teď už ale přihodím jen dva článečky, které jsem včera sepsala v pochmurné náladě a poté se odplazím pod svoje dvě hřejivé deky, kde se zachumlám až po krk a s úchylnými představami usnu :D
Titanie

Design 0.1

28. května 2008 v 22:50 | Titanie |  Blog
Autor: Titanie |*| Model: Elf |*| Symbol: Sen noci svatojánské - Titanie |*| Datum: 08.04.08 - 25.05.08

Ještě Malé Ztrpení x))

26. května 2008 v 22:05 | Titanie |  Blog
Jak tak vidím, rekonstrukce se trochu protáhne, ale do středy už to snad bude plně v provozu :) Design je už hotový, takže mi ještě zbývá napsat několik článků, které mám rozepsané a v plánu předpřipravit pro zveřejnění :) Dnes to už ale nebude, jelikož jsem po prvním dni na pracovišti celá utahaná a ačkoliv byla námaha minimální, díky netahavému spolupracovníkovi Richiemu :D (o tom ale až zítra xD), nic se mi krom spánku nechce x)) Takže ještě malá moment, prosím :)
Titanie

Proběhne menší rekonstrukce :)

25. května 2008 v 14:48 | Titanie |  Blog
Jak se znám, bude to nejdéle do zítřka hotové, ale protože se s tím obvykle moc nepárám, stihnu to sfouknout ještě dnes :D Chci si dát ale záležet, alespoň pro svůj dobrý pocit, když už nic jiného :D, takže až to bude, tak to bude x))
Titanie

Kdyby Lidé Věděli, Mluvili By Jinak ...

24. května 2008 v 2:04 | Titanie |  Srdci
... ale protože nikdo netuší, myslí si každý své.
To má nevědomost odjakživa na trestním rejstříku vypsané a nikdy se toho nezbaví. Dělejme, co chceme, snažme se být těmi nejsprávnějšími lidmi a elfy pod sluncem podle svého nejlepšího svědomí a přesto budeme neustále chybovat, šlapat vedle a mýlit se. To je přeci lidské a také elfské :)
Nebýt na světě tajností, nebylo by pochyb ani mýlek, které se nám s každým osobním tajnůstkářstvím nevyhnou a mnohdy uvedou do špatného světla, kam ani nepatříme. Vysvětlujte ale někomu, kdo nemá ani potuchy o ničem, že je to pouhopouhé bezpráví, které vás nutí vystavovat se poťouchlému ukazování si prstem a pomlouvačnému šeptání se spoustou ošklivých bodavých slov ostatních, aniž by jste odkryli svá tajemství, která si z dobrého důvodu pečlivě chráníte v uzamknuté krabičce, schované pod polštářem, hlídané malinkým chrličem s výstižným jménem - Tajemství.

Mňami Hami Aneb Pozor Na To, Co Jíte :D

23. května 2008 v 0:40 | Titanie |  Diáře
Když Titanie vaří, všichni s hrůzou utíkají :D Alespoň, že ten Brouček se taktně otočí zády a jako oscarový herec dělá, že ty příšerné pazvuky neslyší xD Přiznám se, vaření je v mém podání něco neuvěřitelného :D Jakmile se totiž dostanu k vaření, stává se ze mne poloviční muž, takže po skončení mého snažení po mě zůstává halda ušpiněného nádobí, které se na vás ošklivě mračí a šklebí z přeplněného dřezu a já vždy všechny procházející varuji, ať se mu vyhýbají obloukem a neopovažují se mezi něj strčit svou pacinku, jelikož by je všechno to sklo a porcelán mohlo pokousat xD
Vařím ráda, je to celkem zábava, jen mě u toho nesmí nikdo rušit a muzika musí dunět na plné obrátky, abych si u toho míchání, krájení a a hňácání mohla vesele poskakovat a zpívat :D Musím také uznat, že ačkoliv příprava jídla bývá hektická, nepřehledná a kdokoliv mě u ní sleduje, vstávají mu vlasy na hlavě nepředstavitelnými muky xD, z 95% mého snažení se to vždy povede natolik, aby to byl alespoň někdo schopný sníst a z 90% to všem velice chutná ^_^ Sama nedokážu pochopit, jak mohu na jedné ploténce míchat zeleninu, na druhé hlídat rýži, u třetí orestovat cibulku a přitom na lince strouhat sýr, aniž bych cokoliv připálila, či se smrtelně zranila :D (nepočítám dvakrát vstříknutý omastek do oka a nespočet pořezání prstů xD). Pouze vždy nadělám nepředstavitelný čurbes, který si ale vždy poctivě uklidím ;)
Nikdo mě nevydrží dlouho při vaření pozorovat a já nemám obtížné obecenstvo při kuchyňském umění ráda, jelikož mě nechápavé pohledy a zděšené houkání vyvádí ze soustředěnosti a poté vždy něco připálím či skazím, což mě uvádí do nálad kolem -100°, odkud se dostávám na svých obvyklých 85° velice ztuha :D Snad pouze Brouček mi nevadí (má podobné návyky, jen namísto čtyř věcí, dělá pouze dvě xD) a pokud vařívám ve spolupráci s Prckem , krotím své rozvášněné pobíhání sem a tam na minimum, takže z nás vzniká dokonale se doplňující kuchařský pár, který při při vaření ve školních kuchyňkách vytvářel nejlepší palačinky ze všech skupinek ^_^, které byly přes celou obří Prckovu pánvičku, kterou potají ukořistil z domova, aby jsme nemuseli používat ty podezřelé věci z výbavy školy, o kterých nám učitelka zarytě tvrdila, že jsou to vskutku normální pánvičky :D Beztak jsme jí to nikdy neuvěřili xD
Titanie
Borec na konec aneb trapná hláška z Novy xD

Chris Brown

22. května 2008 v 19:17 | Titanie |  R'n'B
Celé jméno: Chris Brown
Znamení: býk
Datum narození: 05.05.1989
Barva vlasů: černá
Barva očí: tmavě hnědá
Chris Brown začínal na malém městě v Georgii s hip-hopem, ale ten v jeho diskotéce brzy vystřídali hrdinové jako Michael Jackson, Sam Cook a jižanský krajan Usher. A vlastně už pár měsíců před květnovými sedmnáctinami zabodoval v žebříčcích bezejmenným debutem a hlavně velkým hitem Run It!, kde se o mikrofon podělil s raperem Jualzem Santanou (v remixu můžete slyšet tandem Bow Wow a Jermaine Dupri). Šestnáct skladeb, včetně bonusu So Glad, ohlídali producenti první ligy, mj. Dr. Dre, Scott Storch či Underdogs, takže hudební základy jsou dostatečně barevné i dynamické na to, aby se mladý talent náležitě blýsknul svým hlasem. Chris je prakticky hotový zpěvák, jemuž mohou naše SuperStars ve svém R'n'B konkurovat leda slušivými klobouky. Chris patří v současnosti díky singlu Run It! mezi nejhranější zpěváky v USA a díky nejvyšší rotaci např. na hudební stanici MTV se k něčemu podobnému schyluje i v Evropě. Nové album, které obsahuje i již zmíněný singl, nese název Chris Brown. Melodie hlasu, jeho témbr, dynamika a intenzita jsou přeci jen spojeny s artikulačními orgány (hlasivky), které se zákonitě vyvíjí. Bez ohledu na hlas však není co vytknout. Chris Brown (díky Jive Rec.) dostal do vínku profi materiál, lidi, team a udělal stejně hodnotnou desku, díky které ho poznává čím dál tím více lidí po celém světě a podobně boduje i se svou druhou plackou.
Oblíbený sport: basketball, fotbal
Oblíbená videohra: GTA San Andreas
Oblíbený školní předmět: matika,biologie
Oblíbená sladkost: čokoláda

Nikdy Vlastně Nepřiznám, Jaká Ve Skutečnosti Jsem ...

22. května 2008 v 18:20 | Titanie |  Titanie
... teprve tady jsem poprvé v životě doopravdy sama sebou :)
Každý si o mně myslí něco jiného, každý mě vidí jinak a většina těch lididček se shodne na tom, že jsem velice chladná bytůstka. Ano, v podstatě mají pravdu, umím být velice chladná, krutá a nekompromisní, pokud si to situace žádá, či se ve mne právě taková vlastnost rozvalí a několik dní pobude s vladařským žezlem ve svých prackách :) Přiznám se, mám to ráda, mám ráda ten ledový klid, se kterým dokáži cokoliv přijmout, odpovědět, či řešit. Ono přiznejme si všichni, má to své kladné (samozřejmě i stinné) stránky a myslím, že někde v hlouby duše snad každý občas zatouží být tím nedotknutelným a nezranitelným kamenem :) Ale málokdo to umí, jen velice málo lidí (natož elfů) je takových a ještě mnohem méně lidí nás chápou. Nedivím se, jsme velice složití x))
Jenomže já nejsem pouze tím ledovcem, za kterého mě mé okolí převážně má, někde uvnitř pod tou zmrzlou skořápkou je uschovaný velice citlivý a vnímavý elf, který se snaží kvůli svým přátelům pomalými a opatrnými krůčky jim svou skutečnou tvář otevřít i přes to, že to nevědomky tolik bojkotují a sráží ho na kolena, ačkoliv jim to vůbec nedochází. Nezlobím se, nemohou přeci za to, že je pro ně složité pochopit, že se mezi námi pohybují i taková stvořeníčka, ve kterých se kloubí všechny jejich protiklady :) To se doopravdy velice těžko chápe, já vím.
Zatleskám svými pacičkami a vesele hlasitě zavýskám, až se to někomu z mých blízkých povede pochopit, jako to dokázal chápat Sam x)) Jenže to se bez mé pomoci neobejde, protože jak všichni víme, nejsme věžmy (to je taťky Prcka výraz pro vědmy xD), a tak mohu těžko předpokládat, že někdo mou citlivou stránku sám od sebe vycítí a naprosto ji pochopí. Pokud tomu tak má být, je na mne, abych zvolila, kdo tím človíčkem bude a podala mu pomocnou ruku, kterou s úsměvem přijme, kývne a nechá se dobrovolně do toho divokého a tajuplného světa vtáhnout, aby došel poznání a porozumnění :) Budu doufat a přitom si tichounce pobrukovat jemnou elfí písničku, nesoucí se tichým vánkem po lese ...
Titanie

Naprosto Mě Uchvátilo, Pobavilo ...

21. května 2008 v 23:52 | Titanie |  Titanie
... a málem shodilo z postele, kdyby to bylo alespoň rochu možné a já neseděla na jejím přesném prostředku s neposlušnou nožkou, která tvrdohlavě protestuje formou palčivé bolesti :D
Právě jsem jako obvykle zabrousila omrknout stránky Syhrael, kde jsem doslova vypoulila oči asi na třetí, mnou ještě nečtený, článek, kde Syhy oznamovala, že opravdu není mnou (věřte jí to, já bych o tom musela něco vědět, kdybych to nebyla já, ale ona xD). V první vteřinu, než mému zmoženému mozku vůbec líně došlo, co že to vlastně čtu, mi probleskla hlavou otázka, co je to za blbost, v druhé vtěřině jsem nechápala a musela si to přečíst ještě dvakrát pro ujištění, že vskutku nemám jen vlčí mlhu a je to tam :D V další minutě jsem nedokázala vstřebat, jak se jí opravdu mohl někdo na něco takového zeptat a myslet si, že jsme jedna osoba ... nevím proč, ale přijde mi to vážně nemožné xD, nejsme si skoro vůbec podobné, nanejvíše v některých drobnostech okolo elfích záležitostí a takových blbinek :D Blázínci, copak by si Syhrael psala na vlastní blog komentáře? :D
Nevím, co přesně si o tom myslet, nemluvě o těch velice milých komentářích xD, ale ne, zasměji se lidské pošetilosti a trapným situacím, které mě dnes a deně atakují svou nezdolností :D a s čistým svědomím hrdě prohlásím, že nejsem ani Syhrael, ani se ji nesnažím napodobovat ;) Jsem tu pouze sama za sebe, chovám se a píšu sem tak, jak se obvykle vyjadřuji i ve svém okolí a nemám potřebu se snažit být někým jiným, protože se mám ráda :D (ano, zní to hrozně od elfa, ale je to tak xD). Toť vše :D

Malý Elf Bude Stěhovat ^_^

21. května 2008 v 22:24 | Titanie |  Diáře
Neřekl o tom ještě ani slovo, maminka bude řádit, že tu budu dělat nepřístojný bordel a budu je stát zase spousty peněz, tatík si bude ťukat na čelo s poznámkami, co všechno tu dělal zbytečně a sestra se bude mermomocí dožadovat toho dvého pokoje, ale ano, tenhle malý elf ztráví celé prázdniny stěhováním ^_^
Po všech možných i nemožných plánech jsem se nakonec rozhodla zůstat doma a věnovat se kompletní přestavbě svého útočiště ještě pro několik dalších málo let x)) Přišla jsem na to včera při brouzdání a hledání rámečků na mé výtvory :D Do očí mě uhodily dvě pěkné předlohy, které mají tohle vše zvrhlé plánování na svědomí a kvůli kterým se nemohu rozhodnout, jestli zvolit variantu světlou nebo tmavou :D (bezak to vyhraje světla xD ... nebo tmavá Ö_ö ?). Už se na to ale velice těším a živě si představuji nepředstavitelný binec, který zase všude nadělám :D To ale k tomu prostě patří ^_^
Dnes jsem si pěkně poběhala po městě, když mě ráno tatík zavezl nejprve na úřad, kde jsem si díky své zletilosti vyřídila po půl hodinovém čekání na rozsvícení čtyřky :D pětiminutové vyřízení převodu peněz na svůj účet, odkud jsem zamířila do banky, kde jsem zřídila vedlejší účet pro tatínka x)) a odtamtud mazala do nemocnice, kde mě neznámí doktor na chirurgii uzemnil svým tázavým pohledem a otázkou, co to mám na noze a kde jsem si to koupila :D (samozřejmě jsem se pouze po východu z výtahu přezula do ortézy, kterou prý nezná xD). Odtamtud jsem odešla s dalším naordinováním neidentifikovatelného předmětu na mé noze na další týden a s ušetřenými 30 korunami za poplatek, přičemž mi bylo ještě zakázáno jít pracovat, tudéž se můj nástup na plenění nějakého ohyzdného pozemku odložil na příští týden v pondělí :D
Z nemocnice jsem už jen naklusala k panu doktorovy, kde jsem si nechala vypsat recept pro sestru společně s potvrzením, že se jí mohu na týden zbavit vysláním na školu v přírodě :D, odtamtud doběhla do obchodu nakoupit a potom šupala na vlak, kde jsem hodinu ztvrdla sezením na lavičce, krutým zjištěním, že je dnes opravdu chladno a přemýšlením nad možnostmi, které mi můj bungr nabízí k přestavbě ^_^ Domů jsem dorazila natěšená, jak si pěkně uvařím brokolicovou dobrotu, ze které ta plánovaná dobrota s brambory a sýrem opravdu i vznikla (tatík to korunoval na neuvěřitelný hnus a oznámil mi, že s něčím takovým, ať na něho nechodím, že pokud v tom není maso, zvedá se mu z oho žaludek už od pohledu xD) a teď tu rozlámeně a s odumírající nožkou očekávám na blížící se seriál:D Přesně ještě dvanáct minut do jeho počátku, či sedmnáct? Ö_ö
Titanie
Jen pro ukázku, to jsou mé inspirace, které za všechno můžou a mezi kterými se nemohu stále rozhodnout x))

Opravdu To Tu Mám Ráda a Nechci Se Zatím Stěhovat

20. května 2008 v 21:44 | Titanie |  Diáře
Neustále mě překvapují mé výkyvy, změny názorů a hlavně neustálé objevování překvapivých pravd a faktů. Minimálně poslední dva roky jsem všemožně toužila po tom, odsud odejít, odstěhovat se a žít svůj vlastní život. Dokonce jsem přislíbila pomoc a spolubydlení své přítelkyni, což mi přišlo jako úžasný nápad a i když dosti trnitý, přesto skvělý výhled do budoucna. Jenže ouha, za poslední měsíc, jsem dospěla k několika pro mě velice důležitým poznání, která mé touhy a přání velice změnila.
Doopravdy ... já se vlastně vůbec nechci stěhovat. Mám to tu ráda, mám ráda své přátele a moc mi záleží na Prckovi, což jsem si uvědomila během toho víkendu, který jsme spolu ztrávili a nechci se s ním rozloučit, dokud to nebude neodkladné. Přišla jsem na to hlavně díky menšímu poplachu, který u nás vyvstal z možného těhotenství maminky, ze kterého jsem ještě trochu unešená ^_^, i když to byl z 99,9% pouze planý poplach a nic z toho nakonec nebude :| přesto mi to hodně dalo a já si uvědomila, že chci nejenom dál studovat, ale taky tady zůstat a dál přežívat v rodinném hnízdě, které je ačkoliv složené zdánlivě z odcizených si lidí, přesto má své osobité pouto :)
Mám ráda své rodiče, sestru, dědečka i strejdu a nechci, ani nebudu se stěhovat. Nedonutíte mě k tomu, ať už to bude znamenat cokoliv x) Chci tu ještě pár let zůstat, být užitečná a užívat si života, dokud můžu a nehnat se zbytečně brzy do zodpovědnosti :) Půjde to, jen to bude potřebovat několik, nebo spíše jednu a to pořádnou :D změnu, na které ode dneška už pilně pracuji ^_^
Titanie
Úžasný synek :D x))

Muchlikefalling's Gallery x))

19. května 2008 v 22:51 | Titanie |  DeviantArtu
Autor: muchlikefalling |*| Odkaz: http://muchlikefalling.deviantart.com/ |*| Druh: fotografie
Komentář: Poznala jsem ho díky druhé fotce, na kterou jsem narazila na nějakém blogu, kde byla umístěná. Jak jinak, zaujala mě, a tak jsem si rozklikla celý profil a galerii, díky které se zařadil mezi mé největší favority :) Má opravdu cit a talent, jeho fotky mě uchvacují a moc ráda se dívám na jeho nové výtvory x)) Někdy se mi stává, že při pohledu na nějakou z fotek, ho ani nepoznám a mám pocit, jako bych se dívala na někoho úplně jiného. To podněcuje mou fantazii a má za důsledek, že častokrát tenhle pěkný synek ztvárňuje i několik podob různých postav z mých příběhů :) Zajímavé a možná trochu nepraktické, přesto to má své kouzlo x))
Fotografie

Skvělí Víkend s Prckem a Elfa Bolí Záda :D

19. května 2008 v 19:40 | Titanie |  Diáře
Juwí x)), vítá vás tu jeden malý, spokojený a rozbolavěný elf :D S tou bolestí to neberte tak vážně, jen jsem se dnes odpoledne pustila do cvičení power jógy a jelikož to bylo poprvé, po dvaceti minutách jsem rezignovaně zabrala gauč a teď mi slabě protestuje tělo :D Cítím se ale fajn, je to vážně skvělé cvičení a bylo mi po něm i duševně velice příjemně :) Vraťme se ale k tomu víkendu, na který jsem se odstěhovala ke svému nejlepšímu příteli Prckovi :D
Původně jsem měla jet na víkend ke kamarádce, jenže Prcek byl už dva týdny nemocný, já se k němu přes starosti ve škole nedostala ani na jednu návštěvu (stydím se, ještě teď jsem celá červená jako rajčátko (._.) a k tomu jeho rodiče jeli pryč, sestřenka jela za sestrou a sestra je na dovolené, takže jsem se kamarádce omluvila a šla se o toho churavého chudáčka postarat :D Doplazila jsem se k němu kolem druhé odpoledne, ačkoliv jsem mu volala už někdy v půl dvanácté s tím, že asi tak za hodinu jsem u něho xD, vůbec to ale nevadilo, s radostí mě uvítal a společně jsme zamířili do obýváku, kde jsme zkoukly Pidihajzlíka (kdo neviděl, vřele doporučuji, dokonalá komedie xD). Poté (přesně ve tři xD) jsme šli přichystat něco k obědu (ano, k obědu xD), aby nám ten chudáček neumřel hlady :D, znikly z toho hranolky se šlichtou, americké brambory, masové koule a na mojí půlce hromada ostrého i jemného kečupu s majonézou, která přebyla pachuť toho spáleného xD Poté jsme dále sledovali televizi, přitom živě debatovali (to víte, dohánět skoro dva měsíce, co jsme se nevyděli, dá zabrat xD), cpali do sebe vše možné a večer společně až do dvou do rána sledovali nějaký drastický film Apocalypto a manga pohádky na Animaxu :D To už jsme oba upadali do spánku, takže po menším dohadování mi Prcek odestlal na druhé posteli ve svém pokoji a po půjčení svého trička, což se neobešlo bez přebírání celé skříně xD, jsme zalehli ke spánku (předtím jsme ještě stihli naprosto nehorázné záchvaty smíchu z Jane a nadnášení se xD xD xD, slzy tekly proudem a Prcek mne kamenoval, že ho píchá v boku xD). Jenomže, jakmile jsem si lehla do cizí postele bez Venuse a svého polštářku z Německa, spaní mě v tu ránu přešlo a já nemohla usnout. Podobné dilema měl Prcek z toho, že on usne a já tam budu čučet až do rána, takže po půl hodině polehávání a vyptávání se, jestli už spím, jsme se nakonec přesunuli do pokoje jeho sestry (v jeho posteli by jsme se prý mačkali xD), kde je velké letiště, a tam jsme se uložili. Já jsem se nalepila Prckovi na záda a spokojeně usnula :D Co na tom, že jsem celou noc spala v té jedné poloze a prý se na něho celou noc tlačila xD
Ráno nás vzbudil telefonát od jeho druhé sestry, že švagr veze lavice, takže jsme si pustili televizi a sledovali On je žena, dokud nebyl nucen vstát a jít otevřít. Poté jsme čekali, dokud seriál neskončí, by jsme si mohli jít udělat snídani (nakonec jsme ho zvládli v půl jedné odpoledne xD), uklidili jsme, umyli nádobí, přičemž jsem jim vyplavila půlku kuchyně svou šikovností :D (a beztak za to mohly ty skleničky z Ruska a podezřelý hadřík na nádobí xD) a znovu se usídlili u televize až do doby, než se vrátili jeho rodiče domů :D Tam se jal Prcek dvě hodiny obtěžovat svou mamku s otázkou, co bude k jídlu, dokud se nezvedla a nešla udělat kačírky, na čež jsem ho stihla přeprogramovat na odchod k nám a bublaninu, kteoru určitě pekla maminka, či amolety s mákem, které mu s radostí přichystám ... neprošlo a do nás byly násilím natlačeny kačírky (jeden jsem nenápadně podstrčila na talíř, nesoucí se tatínkovi xD). Poté jsme ještě chvilku pobyla, dala Prckovi na frak v Takkenovi, poté se převlíkla do svého trička :D a vydala se domů, kde jsem se doplazila do postele a velice brzo usnula :D
Teď už vám tedy pouze oznámím, že jsem na sebe náležitě pyšná a mám ze sebe radost, jelikož v sobotu jsem úplně poprvé šla bez toho, aniž bych nějak extrémně šmajdala na svou nemohoucí nožku, což mě nezkutečně potěšilo x)), pyšná jsem, protože jsem se zřejmě konečně naučila uvědomovat si věci, na kterých mi záleží dříve, než o ně přijdu, o čemž si myslím, že je důležité :) a do práce nastoupím až po středeční návštěvě v nemocnici a oznámení doktorova ortelu nad mým kotníkem, takže držte palečky x))
Titanie

Maluj a Miluj

16. května 2008 v 0:55 | Titanie |  Příběhy
"Kdo umí milovat, umí také psát."

Samostudium? Nu, Proč Ne :D

15. května 2008 v 13:08 | Titanie |  Diáře
Já jsem tedy doopravdy nepoučitelný elf :D Dokud si ty svoje pracičky nespálím nadobro, nikdy nepřestanu s těmi lotrovinami a děláním si, co se mi zlíbí, pokud jde o školní docházku :D To víte, elfové milují vzdělání, ale stejně tak milují svobodu, takže pokud se mohu s klidným srcem věnovat samostudiu, ke všemu, když je venku tak krásně, neodolám a místo do zapáchající školní budovy si to zamířím do lesa na mez, kde se zvrhle rozplácnu na měkkém mechu a se slunečními paprsky, dopadajícími na můj šklebící se obličej se natěšeně pouštím do úchylností zavánějícího předčítání Shakespeara xD
Dobrá, dobrá, i když si z té školy dělám tak trochu holubník, jsem přesto pilný žák a krom několika málo neoblíbených předmětů i zodpovědný :D Například, čeho všeho jsem schopná pro milovanou paní češtinářku, abych ji potěšila? Nu, tak díky včerejšímu odpadnutí už někdy kolem osmé hodiny do spánku připomínajícímu kóma s občasným se probuzením, překontrolováním televize, přetočením se o 2° a následujícím dalším nevnímáním, jsem se dnes probudila nezvykle brzy, což mělo za následek další spánek, přerušený budíkem, následnou příchozí smskou od přítelkyně, že má otřes mozku, protože se mě snažila napodobit a učila se lítat ze schodů :D (to mi připomíná, že při druhé odpovědi jsem opět usla Ö_ö měla bych jí odepsat xD) a poté ještě nechápavým pohledem tatíka do pokoje, jsem znovu tvrdě usnula a probudila se někdy kolem půl deváté, což mě přimělo z postele vystřelit bleskovou rychlostí, načež se mi rozsvítilo v makovičce, kde mi s velkým, červeným vykřičníkem blikala zpráva, že jsem zapomněla na domácí úkol z češtiny, který musím bezpodmínečně odevzdat, protože jinak se paní profesorka nedočká ani jednoho (jsme třída naprosto ignorující jakékoliv domácí povinnosti :| xD). Tím pádem vyvstalo velké pozdvižení, kdy jsem poskakujíc po jedné noze konzumovala k snídani nechutně sladký perník, zamotávala si nohu všelijakým způsobem do obvazu a přitom v rychlosti hledala prvního dobrodince, od kterého bych to zadání mohla "obšlehnout". Na to navazovalo zběsilé tisknutí, doprovázené divokým oblékáním (ano, oblékáním, nikoliv svlékáním xD), při kterém jsem zakopla o vlastní nohavici, následně třikrát poskočila a jen tak, tak udržela balanc a co nejrychlejší možné přehození svého učiva v batohu. Jakmile jsem ale zdárně dostala z neposlušné tiskárny ty dva zázračné papíry, které jsem narvala do batohu, zjistila jsem, že vlak mi jede až za hodinu a půl, tudíž všechne zpěch, stres a skoro přizabití svého, už tak dost zmrzačeného, kotníku bylo naprosto zbytečné :D Tudíž jsem se v poklidu zase vysvlékla a usadila se zpět k počítači, kam jsem začala po chvilce zkoumání možných činností přepisovat další díl z jedné povídky. Protože to ale není zábava, která by mne zabavila na příliš dlouhou dobu, prohlédla jsem si na DA několik výtvorů, popadla skicák a konečně se pustila do oficiálně prvního náčrtu pro přijímací komisi :) (zatím to vzniká jenom v tužce, musím se domluvit s Jane, aby mi koupila ty barvičky^_^).
Nakonec jsem se do toho ale položila tak, že jsem zapomněla na čas, hodina uběhla jako maratonec a já po letmém pohledu na display z hrůzou zjistila, že vlak, který jsem měla v plánu stihnout, za pár okamžiků odjíždí, tudíž nemám šanci ho stihnout. Tím padlo rozhodující slovo a já má mdnes volné dopodne xD To ale řádně věnuji už výše zmíněnému samostudiu, takže až do sebe dotlačím ten banán, který mi právě maminka přinesla a ulevím jejím namoženým ručkám, půjdu se mu věnovat i nadále x))
Titanie

Barvy, Barvičky :D

13. května 2008 v 0:48 | Titanie |  Diáře
Nožka bolí jako čert, ale podle pana doktora by to na operaci být nemělo a bude to dobré xD Z ordinace mě vypustil s účtem na poplatek 30 kč, papírem zakazujícím jakékoliv sporty a namáhavé činnosti s doporučením všudepřítomném nošením ortézy. Opravdu chci vidět, jak budu za týden běhat kdesi po střeše s ortézou na noze xD Jsem ale jak se patří utahaná, jen jak jsem se doškrábala domů, zalehla jsem a v polospánku vnímala svoje okolí s hrající televizí, aniž bych měla potuchy, co v ní dávají :D Takže po dopsání článku hajdy do postýlky x))
Mám ale také velkou radost, dnes jsem si od paní profesorky vypůjčila Shakespearovy komedie, takže teď s nadšením budu všude ve svých pacičkách tahat tu menší bichly, kde budu zarytě studovat Sen noci svatojánské (jak já tu Titanii s Oberonem zbožňuji :D). Naopak mě ale nepotěšila ekonomika :\ profesorka mi oznámila, že mám zameškáno více, jak 20%, tudíž i když budu mít známky, budu muset na přezkoušení v srpnu, takže hned budu mít o týden kratší prázdniny :| Ale což, šak ani tohle mi nezkazí prázdninové dobrodružství a pohodu :) zjistila jsem, že v tom nejsem ani trochu sama :D Mnohem víc mě dostává moje momentální barva melírů, která byla ještě před týdnem krásně tmavě fialová a po včerejším dobarvení se z ní stala vínová, z čehož jsem v první okamžik pohledu do zrcadla málem dostala infarkt, při druhém se smála a při třetím pohledu jen kroutila nechápajíc hlavou :D Budu s tím muset prostě něco provést, chci zpět svou temně fialovou, namísto téhle světélkující a na míle daleko viditelné vínové xD
Titanie

Nina1255's Gallery :)

11. května 2008 v 17:15 | Titanie |  DeviantArtu
Autor: nina1255's |*| Odkaz: http://nina1255.deviantart.com/ |*| Druh: fotografie, malby
Komentář: K tomuto profilu jsem se dostala díky druhé fotografii, která mě okamžitě zaujala x) Jakmile jsem rozklikla celou galerii, stal se ze mě pravidelný návštěvník, obdivující talent téhle krásné slečny, který je všestraný :) Skvěle fotí, maluje a také modeluje. Velice ráda se dívám na její tvorbu x))
Fotografie
Malby

Svátek Maminek :)

11. května 2008 v 16:35 | Titanie |  Diáře
"Čau, jsem gay a je mi hey :D" Další ze skvělých seriálových hlášek. Raději bych tu televizi měla ale vypnout a jít dělat něco užitečného, mám toho přeci tolik na práci ... Ale i přes to mám neustále dojem, že nemám co dělat :D Znáte to (kdo ne, toho zakážu, dělá zbytečně stresy xD). Micméně doufám, že jste tak, jako já xD, nezapomněli, že dnes je svátek všech maminek a něčím drobným tu svou obdarovali ;) (božíčku, ještě musím poslat tu smsku druhé mamině x)) Já jsem to zjistila teprve včera okolo půl noci, když přítelkyně chtěla radu, co že ot má na to přáníčko namalovat :D Tak jsem jí řekla, ať udělá třeba kytku (neprošla xD) a nakonec po vyslechnutí stížností dala radu, ať něco vytiskne a prostě to tam nalepí :D Poté jsem se odebrala na onu místnost, kde jsem během jedné minuty vymyslela obsah přání, a tak s návratem do pokoje během hodiny vytvořila takové menší přáníčko také x) Na jeho lící se vyhřívá kočičí máma se dvěmi malými kočičími rošťáky :D
Taktéž jsem se konečně dočkala naskenovaných zápisků od spolužáka, takže bych se je mohla konečně odhodlat otevřít a přepsat do svého sešitu, což mě sice absolutně neláká, ale svou účelnost to rozhodně má :D Taktéž bych ale mohla jít doodbarvit ty vlasy mamce, či se pustit do plánovaného jarního úklidu pokoje nebo si konečně nalakovat ty nehty, přebarvit si melíry a jít si zajezdit na bruslých :D A to nemluvě o přepsání mechaniky, provedení řezů v archicadu či vyčistění terária Andyho, kerý teď spokojeně chrupe na vyhřátých hoblinách :D Vskutku, nemám co dělat xD a jakže zněl ten můj toaletový citát v přáníčku? xD
"Kdo má jednou v životě děti, už nikdy nebude sám."
Titanie

Průvodce 04

10. května 2008 v 23:36 | Titanie |  Odraz Okolních Myšlenek
... občas se však i tento malý elf s radostí probírá uměním ostatních, brouzdá po stránkách ostatních členů DeviantArtu, obdivuje zručnost nadaných Umělců z různých století i národností a plna nadšení pohlíží na obrázky s tématikou tolik oblíbené Mangy a seriály Anime. Vyhledávajíc ispiraci taktéž zabrousí do vzrušivějších míst, kde s rozkoší vyhledává svou osobou natolik zbožňované a obdivované fotografie homosexuálních Párů ...